V letošním roce se Centrum inovací a transferu technologií na ČZU podařilo získat několik významných projektů na podporu transferu technologií a znalostí. Kromě programu GAMA se jedná o projekt Operačního programu Praha Pól růstu ČR pro realizaci aktivit "proof-of-concept" (reg. č. CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_023/0000111). V rámci tohoto programu bylo schváleno několik konkrétních komercializačních záměrů. Jedním z nich je projekt RNDr. Oldřicha Vacka z FAPPZ s názvem Vertikální zahrady v městském prostředí.
Prosím představte krátce svůj projekt. V čem si myslíte, že by mohl uspět na trhu?
Projekt je hlavně o rostlinách. Praha je velká aglomerace, která stále se neustále rozrůstá a zahušťuje. Všichni, kdo v Praze bydlíme, chceme mít hezké životní prostředí, nebo raději řekněme životní prostor. Životní prostor je termín pro místo, kde žijeme a ke kterému si vytváříme osobní vztah. Zdravé životní prostředí je velký pojem moderní doby a atributem zdravého prostředí je zeleň a proto chceme zeleň dostat i do měst. Hlavně do centrálních částí měst, kde už mnoho prostoru pro zeleň nezůstalo. Na některá místa se nám rostliny dostávají obtížně – představte si například Staroměstské náměstí, tak tam už nám prakticky žádný prostor pro něco zeleného nezbyl. Stejná je situace u zabetonovaných oblastí – příkladem mohou být veřejná prostranství kolem náměstí I.P.Pavlova – místní obyvatelé volají po příznivějším životním prostředí.
Jejich současnou realitou je hluk a prašnost vyvolaná intenzivní dopravou, nikde ani památka po kusu zeleně. Obyvatelé tedy oprávněně volají po hezkém životním prostoru. Můžeme jít na střechy – ale tam zeleň téměř nikdo neuvidí, nejedná se o veřejný prostor – a jediná možnost jsou tedy vertikální plochy.
Jak dlouho už se tématem vertikálních zahrad zabýváte?
Myšlenka není nijak nová – náš tým se již přibližně 5 let zabývá myšlenkou, jakým způsobem efektivně pěstovat rostliny na vertikálních stěnách. Pokusy již byly prováděné v Anglii nebo třeba Francii. Technické zabezpečení příliš neřešíme, to je úkolem firmy, se kterou spolupracujeme. Té se podařilo, z mého pohledu, vymyslet nejlepší možný vertikální nosný systém z toho, co je v současnosti dostupné na trhu, a na tento systém mají užitný vzor. Naším úkolem je tedy zjistit, jaké které rostliny jsou vhodné pro pražské klimatické a stanovištní podmínky, a zároveň je bude možné je udržet celoročně. V České republice, kde se střídá jaro – léto – podzim – zima se daří udržet rostlinky hezké na jaře, v létě už usychají a v období podzim/zima jsou již jen žluté a seschlé a rozhodně nevypadají hezky. Mimo výběru vhodných rostlin chceme také najít způsob, jak s nimi zacházet a jak je udržovat. Chceme najít v podstatě „bezúdržbové“ rostliny, o které se po zasazení nebude třeba nějakou dobu starat.. Nesmíme také zapomenout, že jsme v Čechách – květiny musí být natolik levné, aby se jejich krádež nevyplatila, a zároveň snadno nahraditelné, pokud by ke krádeži přeci jen došlo.
Proč vůbec vznikla myšlenka navracet zeleň do měst pomocí vertikálních zahrad?
V současnosti máme obrovské problémy, které hýbou celým světem – globální změna klimatu, městský prostor se sám ohřívá, v létě je pobyt ve městě nesnesitelný. Ideálním řešením je vypustit do měst kropící vůz, který zkrápí komunikace a tak zvlhčuje prostor, čímž jej ochlazuje a zbavuje prašnosti. To nás ale stojí velké peníze. Pokud dáme do měst rostliny, ty přirozeně prostor ochlazují, zachytávají prach, zvyšují vhlkost a obecně zlepšují životní podmínky. A tím nám tedy ušetří spoustu peněz a zlepší životní podmínky.
Důležitým faktorem je také estetická funkce roslin – kytičky musí vypadat hezky, neznamená to, že vezmeme květináč, květinu zasadíme a ona poroste. Vzpomeňte si na kauzu před pár lety, kdy byla na Praze 5 instalována velká koryta s nevhodně zvolenými rostlinami. Výsledek byl velice nevkusný a město sklidilo velkou kritiku. S výběrem rostlin, ale i substrátů, musíme být tedy velmi opatrní.
Jaké další výhody mohou mít vertikální zahrady?
Další důležitou funkcí vertikálních zahrad je to, že mohou působit protihlukově – mezi rušnou silnicí a domy by byla instalována 2,5 metrů vysoká zeď a chodci by tak mohli procházet odděleně od hlavní silnice v hezkém prostředí. Tím se dostáváme k dalšímu vedlejšímu efektu a tím je i zvýšení bezpečnosti. Pokud půjdete po ulici s dítětem, přes stěnu se vám do silnice nevrhne a stejně tak i chodci budou muset přecházet skutečně až na přechodech, nikoliv kde se jim zlíbí.
Kdo je Vaším hlavním zákazníkem? A jak budou vertikální zahrady konkrétně vypadat?
Jednoznačně město. Dle mého názoru by o vertikální zahrady měla mít zájem všechna velká města a to jak česká, tak i zahraniční. Samozřejmě se nebráníme ani soukromým osobám, které budou chtít vertikální zahrady na jejich domy. Testujeme jednostranné i oboustranné varianty. Stěna je složená z jednotlivých jednoduše vyměnitelných kultivačních nádob, má v sobě zabudovanou velkou nádrž na vodu, kam se voda jednou za čas, dle potřeby, doplňuje. Městský úřad by se měl následně postarat o další údržbu. Mohu Vám ukázat příklad z Francie, kdy vertikální zahrady první rok zasadili, vypadalo to nádherně, ale další roky se jim nepodařily udržet - zajímá nás tedy také trvalá udržitelnost vertikálních zahrad. Do budoucna budeme muset řešit i problém přerůstání rostlin.
Jaký máte s projektem obchodní záměr?
Prodáváme naše know-how firmě, která ho nabízí dál ve formě konkrétní realizace. My zaručujeme, že v pražských podmínkách bude námi navržená skladba roslin na stěnách fungovat. Například ale v Brně to může být úplně jiný příběh a výzkum bude zapotřebí i v tamních podmínkách. Je třeba brát v úvahu všechny možné faktory – rostliny se budou chovat jinak v případě, že je stěna orientovaná na jih nebo na sever, ovlivní je i to, zda je ze strany výškový dům, nebo silnice. Každá lokality utváří unikátní klimatické podmínky, světlo a prašnost. Firma nás ale nebude potřebovat pro každý jednotlivý příklad. V plánu je vytvořit obecný manuál, který bude zohledňovat všechny obecné varianty stanovištních podmínek. Zároveň si ale myslím, že bude třeba s námi konzultovat speciální případy. Představme si třeba takovou aglomeraci, jako je Praha – funguje zde městský tepelný ostrov, teplota v centru a na okraji města se může lišit až od 2 stupně. Zároveň se Praha skládá z několika zón – na Václavském náměstí budou pro pěstování rostlin úplně jiné podmínky než na okrajových sídlištích. Do budoucna tedy plánujeme vytvořit manuál pro kultivaci rostlin ve vertikálních zahradách pro Prahu a zároveň také pro jiná města – resp. návodu jak postupovat při přípravě manuálu pro jiná města.
Co Vás osobně nejvíce baví na krajinné architektuře?
Nejraději mám dobrý pocit z úspěšně realizovaného projektu. Těší mě, když vidím a slyším, že se lidem líbí to, co jsem pomohl vytvořit. Například jako ředitel botanické zahrady jsem se rád procházel mezi návštěvníky a poslouchal jejich pozitivní reakce.
